Jak dál se záchranou mlžů na Lipně - co se událo a co se ještě může stát? (2.12.2025)

Několikaměsíční pozvolný pokles hladiny na Lipně způsobil rozsáhlý zásah do populací velkých mlžů po celém obvodu nádrže — šlo o stovky tisíc jedinců čtyř původních evropských druhů a jednoho druhu invazního. Pokles se nyní na několik týdnů zastavil a  díky mírným dešťům se hladina krátkodobě zvýšila z říjnového minima 722,43 m n. m. (stav k 21. 10. 2025) asi o 25 cm. S příchodem ochlazení a úbytkem srážek se však  negativní trend opět vrátil a hladina znovu pomalu klesá. 

Velcí říční mlži, obyvatelé našich vodních nádrží, rybníků a toků, reagují na ochlazení vody výrazným zpomalením životních pochodů. V zimě téměř přestávají filtrovat, jejich spotřeba kyslíku klesá na minimum a organismus přechází na úsporný režim založený převážně na využívání zásobních tuků. Tento "zimní klid" je pro mlže typický — jsou evolučně uzpůsobeni tomu, že část roku stráví ve studené vodě, kde je omezený přísun potravy i kyslíku. Většinu funkcí jednoduše utlumí, což jim umožňuje přečkat dlouhá období nízké teploty, ale pouze tehdy, když zůstávají pod hladinou. Stejně výrazné změny nastávají v činnosti jejich srdce, které může v chladu pracovat jen s několika tepy za minutu. To všechno však platí pouze tehdy, když jsou ve vodním prostředí pod hladinou. Na suchu se jejich tkáně začínají rychle ochlazovat, ztrácejí vlhkost a bez vody ztrácejí schopnost přežít déletrvající mrazy.

Právě tato rizika hrají klíčovou roli při záchranných přenosech mlžů v zimních měsících (a proto se téměř neprovádějí), například aktuálně i během poklesu hladiny vodní nádrže a Lipno. Když se břehy obnaží, zůstávají tisíce mlžů ležet na suchu, kde jim hrozí nejen vyschnutí nebo mechanické poškození, ale aktuálně především zmrznutí – teploty pod  bodem mrazu dokáží během hodin poškodit jejich měkké tkáně i orgány, včetně srdce. Ochlazení sice snižuje jejich metabolické nároky a krátkodobě zvyšuje toleranci k nedostatku kyslíku, ale neposkytuje žádnou ochranu proti hlubokému promrznutí na vzduchu. Lze tedy předpokládat, že jedinci, kteří zůstali zahrabaní v bahnitějších partiích a přežívali nad hladinou až do nedávna, nepřekonali poklesy pod −10 °C z posledních dvou týdnů. 

Ani zachránění jedinci i díky velkému úsilí desítek dobrovolníků v posledních dvou měsících, však ještě nemají vyhráno. Vývoj hladiny bude nutné pečlivě sledovat i nadále — pokud opět klesne k říjnovému minimu či níže a současně nebude hladina zamrzlá, bude nezbytné obnovit záchranné přenosy. Tentokrát však nesmí dojít k tomu, aby se mlži ocitli nad hladinou. V takovém případě je riziko, že v mrazu by nepřežili ani jedinou noc. K přenosům musí dojít již v době, když jsou jedinci ještě ve vodním prostředí ale již hrozí riziko jejich uvíznutí nad hladinou (např. lastury těsně pod hladinou – několik centimetrů – mezi kameny či ve sníženinách). 

Proč to celé má smysl, proč je tato práce důležitá a proč se tím zabýváme? Velcí mlži fungují jako přirození filtrátoři. Při krmení neustále nasávají a filtrují velké množství vody (podle velikosti a teploty vody jde často o desítky až stovky litrů na jednoho jedince denně). Tím z vody odstraňují jemné částice, řasy, organický materiál i některé znečišťující látky. Výrazně tak přispívají ke zlepšení čistoty a průhlednosti vody i k celkové stabilitě vodního ekosystému nádrže. Pečlivé záchranné práce, i díky vám, umožňují uchovat dlouhověké populace velkých mlžů i během rozsáhlých poklesů hladiny v nádržích, jako je právě Lipno, a tím významně napomoci jejich čistotě v budoucnu. Situaci budeme i nadále pečlivě sledovat — a vy, prosím, sledujte nás.