Jaké budeš, Lipensko, za třicet let ode dneška?
Pokud by někdo odešel z Lipenska na počátku 90. let minulého století a v současnosti se sem poprvé vrátil, nestačil by se divit. Na první pohled by zřejmě ocenil, jak se zlepšil vzhled obcí na břehu jezera, jak se domy, kostely i některé památky dočkaly důstojnějšího vzhledu. Při bližším zkoumání by ovšem zjistil, že zdaleka ne vše se změnilo k lepšímu. Zanikla většina zemědělských podniků i drobného místního průmyslu, od mlékáren po pily, a s nimi zmizela pracovní místa pro trvale žijící obyvatele. Ještě větší šok by ale pramenil z toho, že některá oblíbená místa v krajině už by náš návštěvník hledal marně. V historicky krátké době podlehla bouřlivému rozvoji zástavby v pobřežní oblasti. Místo volně přístupných luk a lesů sestupujících na samý břeh jezera dnes na mnoha místech stojí rozsáhlé rekreační komplexy a trend zastavět téměř každý kousek volné příbřežní krajiny v posledních letech ještě zrychluje.
![](https://a10c99d77e.clvaw-cdnwnd.com/eecae55bb88b62b85b134f86d8c88ba8/200000092-6706467067/Lipno12.jpg?ph=a10c99d77e)
Před třiceti lety bylo snadné uvěřit tehdejším developerům, že orientace na masovou turistiku přinese oblasti prosperitu a vytvoří nové pracovní příležitosti, a stojí tedy za to část místní krajiny, spolu s tradičními způsoby obživy, obětovat. Po třech desetiletích slýcháme stále stejné argumenty, jen už dnes zní poněkud nepřesvědčivě. Stačí se podívat na stagnující či dokonce klesající počty trvale žijících obyvatel v polipenských obcích. Jim, aniž by si to přáli, byl jejich venkovský domov odcizen a proměněn k nepoznání - stal se pouhým výdělečným prostředkem turistických velkopodnikatelů, kteří zde ovšem nežijí. Zarážející je zejména skutečnost, že přes všechny údajné přínosy průmyslové turistiky je značná část místních obyvatel nucena hledat práci v rakouském či německém příhraničí, kde pracovní příležitosti, narozdíl od obřích rekreačních komplexů, jsou.
![](https://a10c99d77e.clvaw-cdnwnd.com/eecae55bb88b62b85b134f86d8c88ba8/200000090-9f3e59f3e7/Lipno10.jpg?ph=a10c99d77e)
![](https://a10c99d77e.clvaw-cdnwnd.com/eecae55bb88b62b85b134f86d8c88ba8/200000047-4999c4999f/20211229_151050.jpg?ph=a10c99d77e)
Budeme-li tvrdošíjně léčit nemoc stejným prostředkem, který ji původně vyvolal, pacient téměř jistě zemře. Stejný osud může postihnout i Lipensko. Pokud bude pokračovat zastavování krajiny velkoplošnými rekreačními komplexy industriálního typu ve jménu dalšího rozvoje turistické infrastruktury, zmizí s krásnou krajinou i důvody, proč k nám návštěvníci přijíždějí.
Při prosazování obřích rekreačních projektů nehrají jejich předkladatelé férově, Snaží se vyvolat dojem, že zde dosud žádná turistická infrastruktura neexistuje, a je ji tedy teprve třeba vybudovat. Situace je ale jiná. Rekreace je s Lipnem nerozlučně spjata už od vzniku přehradní nádrže na konci 50. let a už v současnosti je celá oblast rekreací zatížena více než většina míst v České republice.
Někteří z nás přes zklamání, že nám turismus nepřináší slibovaný blahobyt, mohou nakonec rezignovaně nabýt dojmu, že se jedná o nevyhnutelný vývoj, se kterým nemůžeme nic dělat. To je ovšem mylná, a zároveň snadno zneužitelná, představa. Za rozvoj obcí odpovídají jejich zastupitelstva v čele se starostou a ti mají, či spíše musí, naslouchat přáním svých občanů. Podmínkou ovšem je, aby hlasy místních obyvatel byly slyšet.
Na velkoplošných billboardech kolem silnic a v reklamách v rozhlase či v televizi se objevují chvalozpěvy na nové sjezdovky a rekreační komplexy. Kde jsou ale slyšet často slýchané názory z řad návštěvníků ve smyslu "já už na to Lipno nikdy nepojedu, už se mi to tam nelíbí..."? Paní Vladimíra Mauleová nám například napsala: "Co se děje na Šumavě v posledních letech je strašné. Pamatuji Lipensko, okolí Kvildy i Železnorudsko ještě v dobách totality, kdy značná část Šumavy byla nepřístupná. Před několika lety jsem projela na kole od Železné Rudy, přes Prášily, Kvildu kolem Lipenského jezera a dále až do Krumlova. To, co jsem viděla v Lipně, mě doslova vyděsilo. Ta příšerná výstavba, hluk ...Tam už, bohužel, nikdy nevkročím. Je to smutné, jak developeři i s pomocí některých místních postupně ničí vše, čím byla Šumava jedinečná a přitažlivá pro milovníky přírody. Jako kdyby nestačilo, jak devastují města."
Že je současný vývoj dlouhodobě neudržitelný, si začínají pozvolna uvědomovat i některé orgány státní správy. V roce 2021 tak například vznikla Územní studie krajiny Jihočeského kraje F (gov.cz), která stanoví územní podmínky pro zachování nebo dosažení cílových kvalit krajiny v hornolipenské a dolnolipenské krajinné oblasti (oddíl 5.2.9 - 5.2.10, str. 150-158). Ta, mimo jiné, uvádí že je třeba "chránit stávající lesní komplexy a rozsáhlé mokřadní a rašelinné plochy i mimo území CHKO, rekreační a volnočasové aktivity a s nimi spojenou zástavbu soustředit především do okolí levého břehu vodní nádrže Lipno při respektování stávajících prvků volné krajiny, důraz klást především na nepobytové rekreační aktivity bez areálových zařízení a staveb s negativními vlivy na přírodu a krajinu, při vymezování ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území zachovat mozaiku členité krajiny s vysokým podílem trvalé vegetace a drobných krajinných struktur, zachovat stávající ráz krajiny a respektovat estetické hodnoty oblasti (významný krajinný horizont, dominantní vrch, krajinná osa, významný vyhlídkový bod, kulturní krajinná dominanta) před jejich znehodnocením čí pohledovým narušením" a výslovně uvádí, že "tyto podmínky byly stanoveny z důvodu ochrany krajiny v okolí vodní nádrže Lipno před expanzí výstavby velkoplošných rekreačních areálů. Současně je akcentována ochrana krajiny a charakteru zástavby důrazem na využívání stávajících objektů, čímž se vytváří podmínky pro snížení rizika rozrůstání sídel do krajiny novou výstavbou."
![](https://a10c99d77e.clvaw-cdnwnd.com/eecae55bb88b62b85b134f86d8c88ba8/200000048-b197cb197f/20211229_153217.jpg?ph=a10c99d77e)
Pokud ale nahlédneme do územních plánů polipenských obcí, včetně Horní Plané, zjistíme, že jejich podstatné části jsou s výše zmíněnou studií v příkrém rozporu. V současnosti se v celé lipenské oblasti v různém stádiu přípravy chystá více než 10 velkoplošných rekreačních projektů, s celkovou plochou záboru půdy přes 200 hektarů a počtem nově vytvořených lůžek dosahujícím 4250, tedy dvakrát více, než je hornoplánských obyvatel. Jedním z těchto projektů má být i Rozvojová lokalita Karlovy Dvory, počítající se zastavěním 30 hektarů plochy v těsné blízkosti města a více než 700 novými lůžky. Její ekonomický přínos pro místní je sporný a zastupiteli nikdy dostatečně nevysvětlený, devastační účinek na krajinu však zaručený.
Se sílícím tlakem developerů dochází pozvolna i k aktivizaci občanské společnosti, kdy na Lipensku vznikají nové spolky, jejichž cílem je chránit současné krajinné hodnoty oblasti před necitlivými zásahy. Jedním z nich je "Lipensko pro život", spolek, který za krátkou dobu své existence již stihl uspořádat v listopadu v KIC v Horní Plané besedu na téma, "Lipensko - dopady developerských projektů" a zorganizovat lokální i celorepublikovou petici. Není ale osamocen, neboť spolupracuje se spolky Šumava Ne Na Prodej z Frymburku a Okrašlovacím spolkem Zdíkovsko. Další spolky v současnosti vznikají v Perneku a v Černé v Pošumaví, kde se také chystají velké projekty.
Cítíte-li tedy, že s další výstavbou velkoplošných turistických komplexů na Lipensku nesouhlasíte, a nechcete-li, aby Váš hlas zanikl, podepište petici. Můžete tak učinit osobně v bistru Kynutá buchta nebo v Kavárně u tří koček v Horní Plané, případně elektronicky na webových stránkách spolku www.lipenskoprozivot.cz, Záleží na tom. V sázce je hodnota a krása Lipenska, jak jsme je znali, i jeho budoucnost nejen za dalších třicet, ale i za sto let.