Příběh zrušeného územního plánu Přední Výtoně

Územní plán je jako mapa budoucnosti města nebo obce — určuje, kde se může stavět, kde zůstane veřejná zeleň, jak budou propojené silnice a veřejná doprava a kde budou služby jako školy nebo obchody. Díky němu se předejde chaotické zástavbě, zajistí se dostupnost infrastruktury a ochrana přírody, a obce tak mohou plánovat udržitelný rozvoj. Plán dává jasná pravidla investorům i obyvatelům, snižuje riziko sporů a pomáhá lépe zvládat rizika (např. povodně). Zákon umožňuje veřejnosti podílet se na jeho tvorbě, aby výsledek lépe odpovídal potřebám místní komunity.

Ale jak je to ve skutečnosti?

Ve skutečnosti se veřejnost často tvorby územního plánu neúčastní nebo se jednotlivci zajímají pouze o změny, které se týkají jejich pozemků. Když ale občané časem zjistí, že se jejich obec mění k nepoznání, mohou být nepříjemně překvapeni, že to územní plán umožnil. Proč se veřejnost tvorby územního plánu neúčastní? Důvodů je hned několik. Proces je složitý, občané, a často i samotní zastupitelé, se v něm neorientují a nerozumí ani jeho obsahu. Lhůty pro vyjádření veřejnosti jsou navíc velmi krátké a běžný občan nemusí ani postřehnout, že nový územní plán vzniká, protože zastupitelstvo s veřejností dostatečně nekomunikuje. V takových situacích pak mohou investoři protlačit do plánu různé změny, které nejsou ku prospěchu občanů.

Z těchto důvodů se spolek Lipensko pro život do procesů územního plánování aktivně zapojuje, informuje občany a snaží se hájit jejich zájmy, a to nejen v oblasti ochrany životního prostředí. Stejný cíl měl spolek v roce 2024 také v Přední Výtoni, kde získal důvěru občanů vyjádřenou jejich podpisy, díky čemuž se stal zástupcem veřejnosti. 

Jaké byly klíčové připomínky spolku k územnímu plánu Přední Výtoně?

Nesprávné označení zastavěných ploch – návrh obsahoval přes 10 ha ploch označených jako "zastavěné", ačkoli se jednalo o plochy dosud nezastavěné, čímž se rozsah možné zástavby skrytě rozšířil. Tuto závadu nedal pořizovatel do pořádku ani po opakovaném upozornění státního dozoru. 

Územní plán byl zpracováván od roku 2019. Během této doby se však změnily stavební předpisy, a proto byl plán přepracován do nového standardu, ve kterém byla použita jiná označení pozemků. Protože však chyběla přehledná mapa nebo tabulka srovnávající původní a nová označení, dokument byl nepřehledný a vykazoval nesoulad s přechodnými ustanoveními vyhlášky.

Navržené rozšíření zastavitelných ploch nebylo podloženo demografickou analýzou. Dostupné údaje totiž ukazují na stagnaci či pokles počtu obyvatel. Původní územní plán z roku 2005 předpokládal 267 obyvatel, aktuální počet je však zhruba 210. Přitom od roku 2005 vzniklo 30 nových domů, z nichž pouze šest slouží k trvalému bydlení. To zvyšuje riziko dalšího nárůstu rekreačních či pronajímaných objektů, což může snížit kvalitu života trvale bydlících obyvatel a zatížit rozpočet obce i technickou a dopravní infrastrukturu (odpadové hospodářství, zásobování vodou, kanalizace, komunikace). Spolek proto požadoval doplnění demografické studie o počet trvale bydlících obyvatel, odhad počtu nových domů, počtu pronajímaných objektů a lůžek a posouzení kapacity technické a dopravní infrastruktury. 

Urbanistická koncepce a zastavitelnost byla naddimenzovaná a neodpovídala Plánu péče CHKO Šumava. Limit stanovující maximální půdorys staveb na 250 m2 a zastavitelnost pozemků na 33 % je snadno zneužitelný (po kolaudaci dochází k doplňování dalších staveb). Spolek doporučoval zavést dva limity — maximální zastavěnou plochu budov (např. 150 m2 pro běžné parcely) a samostatný limit pro další stavby. Nové stavby nerespektovaly typický šumavský charakter. 

V Pasečné návrh bez řádného odůvodnění převedl pozemky určené k bydlení na výrobní plochy. Spolek žádal buď navrácení původního vymezení (plochy pro bydlení / nezastavěné plochy), nebo přiměřené a věcné zdůvodnění navrhované změny. Dále v návrhu chybělo vyznačení přístupové komunikace k domům trvale bydlících obyvatel; spolek proto požadoval doplnění veřejně prospěšné komunikace zajišťující k těmto nemovitostem přístup. 

Spolek dále požadoval jasné vyznačení ploch veřejné zeleně tak, aby zůstaly nezastavitelné. Konkrétně šlo o to zachovat park mezi Přední a Zadní Výtoní a plochu v Pasečné jako obecní náves/veřejnou zeleň (ne soukromé zahrady s oplocením). 

Jelikož byl návrh po provedení hodnocení vlivů na životní prostředí podstatně přepracován, požadoval spolek aktualizaci tohoto posouzení (SEA) a respektování jeho doporučení. 

Zásadní připomínku měl ale spolek ke způsobu navržení etapizace vzhledem k jejímu dopadu na kvalitu vody v lipenské nádrži. Formulace podmínky připojování nové výstavby obsahovala totiž dovětek, který umožňoval připojit novou výstavbu ke stávající ČOV, která nevyhovuje ani kapacitou, ani technologicky. 

Připomínky spolku nejenže nebyly dostatečně vypořádány, ale zastupitelstvo pod taktovkou pana starosty a pořizovatele schválilo znění územního plánu ještě před tím, než do něj mohly být zapracována stanoviska některých orgánů. Po schválení zastupitelstvem tudíž doznal zásadních změn. V takových případech je ale podle zákona nutné, aby se uskutečnilo nové veřejné projednání. Existuje navíc podezření, že zastupitelstvo schválilo verzi územního plánu, kterou neobdrželo a nemohlo s ní tedy být seznámeno. 

Spolek se proti tomuto postupu ohradil, ovšem neúspěšně, a tak vstoupil územní plán v platnost (s účinností od 4. 7. 2024). Porušovat zákony se ale nevyplácí. Jeden z poškozených investorů podal podnět k přezkumu územního plánu, na základě kterého krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu zahájil přezkumné řízení. 

Jak to dopadlo? 

Krajský úřad navrhl zrušení územního plánu obce Přední Výtoň v celém rozsahu s odůvodněním, že po opakovaném veřejném projednání došlo k podstatným úpravám návrhu, které měly být podle tehdy platného stavebního zákona znovu projednány veřejně, což se nestalo. Spolek podal své připomínky a nyní s napětím očekává jejich zapracování do rozhodnutí krajského úřadu a vyhlášení dalšího opakovaného veřejného projednání územního plánu. Co je na tomto příběhu mimo zrušení územního plánu obzvlášť smutné? Spolek byl v médiích nepravdivě a nespravedlivě obviněn, že brání výstavbě nové čistírny odpadních vod; ani stížnost u Syndikátu novinářů nepřinesla nápravu. Přitom právě tlak na urychlené vymezení plochy pro novou ČOV při schvalovacím řízení mohl přispět k zásadním procesním a zákonným pochybením.

Autorka: Pavla Setničková, dne 11. 10. 2025