Třikrát a dost – Rekreační park Kovářov (Frymburk)

V letech 2019 až 2024 se investor pokusil celkem třikrát předložit svůj záměr Rekreačního parku Kovářov k hodnocení vlivů na životní prostředí, přičemž dvakrát musel záměr přepracovat kvůli nesplnění požadavků krajského úřadu. Do třetice všeho dobrého (pro přírodu) získal negativní stanovisko.

V oblasti Lipenska žije přibližně 10 tisíc stálých obyvatel a již nyní je zde k dispozici zhruba 16 tisíc rekreačních lůžek. Tempo rekreační výstavby zde posledních 10 let nepolevuje. Podle odhadů spolku Lipensko pro život by dalších až 35 aktuálních záměrů mohlo přinést až 9 tisíc nových lůžek a zabrat až 250 hektarů dosud volné krajiny. Ani toto číslo však zdaleka nevyčerpává veškerý potenciál zastavitelných ploch vymezených v územních plánech jednotlivých obcí.

Posuzovaný záměr se měl nacházet jižně od obce Kovářov na levém břehu Lipna v katastru Frymburku, v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava a evropsky významné lokalitě (EVL) Šumava, tedy v území s významnými znaky a hodnotami krajinného rázu a zemědělskými travními porosty.

Mezi lety 2019 a 2024 byly zpracovány celkem čtyři varianty projektu, které se lišily rozsahem a uspořádáním staveb, velikostí pozemků a mírou zachování zeleně. I čtvrtá varianta, která byla zredukována nejvíce, počítala s 95 objekty a 549 lůžky, přičemž zábor půdy zůstal na 25,4 ha. Všechny varianty však představovaly kobercovitou výstavbu apartmánových domů a hotelů, včetně nové čistírny odpadních vod (ČOV), která měla odvádět přečištěnou vodu přímo do Lipenské přehrady.

Spolek Lipensko pro život spolu s dalšími spolky podal v rámci řízení EIA připomínky. Krajský úřad ve svém stanovisku uvedl, že se s podstatou připomínek spolků ohledně dotčení krajinného rázu a zájmů ochrany přírody ztotožňuje.

V dokumentaci se jako obvykle investor dovolával souladu svého záměru s územním plánem městyse Frymburk. S tím se posudek, který si nechal krajský úřad zpracovat, vypořádal následovně: "Územní plán sám o sobě nijak nehodnotí konkrétní vlivy jednotlivých záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví. K identifikaci, popisu a vyhodnocení možných vlivů konkrétního záměru slouží postup podle zákona o posuzování vlivů." Jedná se o dvě různá kritéria, která není možné zaměňovat.

Ze závěru přepracované dokumentace EIA celkově vyplynulo, že vliv záměru na životní prostředí a obyvatelstvo bude v některých aspektech významně negativní. Tyto negativní vlivy byly shrnuty v odůvodnění rozhodnutí.

Dotčené území zahrnuje vysoce hodnotnou zemědělskou půdu, která je z ekologického hlediska velmi stabilní a disponuje bohatou biodiverzitou. Při biologických průzkumech zde byly zjištěny stovky druhů různých rostlin, hmyzu, obojživelníků, plazů a ptáků, mnohé z nich zvláště chráněné. Většina zjištěných druhů je úzce vázána na stávající luční biotopy, které by realizací záměru byly významně narušeny nebo dokonce zničeny. Na významně negativní dopad na zemědělskou půdu (ZPF) upozornil i orgán ochrany ZPF krajského úřadu.

Dopady na vodu

Navržená čistírna odpadních vod (ČOV) o kapacitě 900 ekvivalentních obyvatel (EO) měla vypouštět vyčištěnou vodu přímo do Lipna, konkrétně do Hruštické zátoky, což by mělo na kvalitu vody v přehradě značný vliv. Při předpokládané 90% účinnosti čištění by se do vody ročně dostalo 83kg čistého fosforu, což by jednoznačně vedlo k nárůstu celkového množství fosforu v nádrži.

Nádrž Lipno je kvůli své malé hloubce a nestabilitě sloučenin fosforu vázaných na sedimenty velmi náchylná k eutrofizaci, tedy k obohacování vody o živiny, zejména o dusík a fosfor z nepřírodních zdrojů. Každý další vstup fosforu do nádrže tak zvyšuje riziko zhoršení jakosti vody pro všechny uživatele a biotu ve vodním ekosystému.

Koncentrace celkového fosforu ve vodní nádrži Lipno již nyní převyšují hodnotu požadovanou pro dosažení dobrého ekologického stavu více než dvojnásobně, přičemž hlavním zdrojem jsou odpadní vody. Ačkoli moderní čistírenské technologie, jako například membránové, by mohly nižších koncentrací fosforu dosáhnout, nejsou zatím na Lipensku používány.

Živinové zatížení v komunálních odpadních vodách narůstá s rozvojem rekreačních aktivit. Bez výrazných opatření a snižování množství fosforu ve vypouštěných odpadních vodách lze očekávat další postup eutrofizace VN Lipno a ohrožení povrchových vod ke koupání. Jedním z faktorů jasně posilujících tento vliv je roztříštěné nakládání s odpadními vodami v rámci celé oblasti VN Lipno.

V případě řešeného záměru představuje navržená kombinace objemu odpadních vod a technologie jejich čištění další výrazné zhoršení současné situace. Krajský úřad proto shledal záměr nevhodným, zejména kvůli možné kumulaci vlivů s dalšími záměry v povodí.

Krajinný ráz a kumulativní vlivy

Podle hodnocení EIA záměr představuje především závažný a trvalý zásah do krajinného rázu (výhled na vodní hladinu VN Lipno, harmonické vztahy a výskyt cenných druhů organismů v krajině Lipenska). Vznik nové kompaktní zástavby by způsobil setření luční matrice, která má druhý nejzachovalejší stupeň vnitřní hodnoty krajinného rázu a zasluhuje si zvýšenou ochranu v rámci celé chráněné krajinné oblasti Šumava (CHKO).

V širším okolí záměru rozkládajícím se na kovářovsko-hruštickém výběžku v současné době probíhá realizace či příprava celé řady dalších záměrů. Nejčastěji jde o projekty, které se do značné míry podobají – zahrnují výstavbu nových rekreačních kapacit, rekreačního bydlení a související infrastruktury. Z provedeného hodnocení vyplývá, že největší vlivy budou mít posuzovaný záměr a výstavba Rekreačního parku a přístavu Hruštice, dnes označovaného jako Vision Lipno, pro kterou již bylo vydáno stavební povolení. Tento záměr zahrnuje výstavbu rekreačního areálu na ploše 18 ha se 105 rekreačními objekty, přístavem pro 39 plavidel a samostatnou čistírnou odpadních vod (ČOV). Dále zde již probíhá realizace záměru "Obytná a rekreační zóna Kovářov", zahrnující vedle staveb pro bydlení a ubytování také vlastní ČOV a dvě přístaviště. Další rozsáhlé plochy pro smíšenou obytnou venkovskou zástavbu jsou navrženy v ÚP Frymburk v nedaleké lokalitě Hrdoňov.

Kombinace vlivů synergicky působí zánik biotopu řady vzácnějších druhů. Například tetřívek z dané oblasti definitivně vymizel po zahájení výstavby obytné a rekreační zóny. Pokračování tohoto trendu negativně ovlivní i populace dalších druhů vázaných na extenzivně využívanou krajinu, např. motýly nebo ptáky (chřástal, bramborníček, křepelka, případně bekasina a ťuhýk).

Ostatní vlivy na veřejné zdraví (hluk, ovzduší, klima) a sociální vlivy byly hodnocené jako malé.

Kumulativní vlivy

Jak je patrné z provedeného expertního hodnocení, výstavba všech plánovaných záměrů by nevyhnutelně způsobila silnou kumulaci vlivů. Došlo by k celkové proměně charakteru krajiny z dosud nezastavěné, extenzivně obhospodařované, na silně zalidněné, (sub)urbanizované území.

V rozhodnutí krajského úřadu je význam kumulativních vlivů zmíněn mnohokrát a v podstatě ve všech oblastech. Dle předložené dokumentace EIA se v oblasti Lipenské nádrže očekává kumulace vlivů velkého množství záměrů (povolených i připravovaných), která s vysokou pravděpodobností způsobí závažné dopady i na celkový ekologický stav a funkce mnohem širšího území, včetně ekologického stavu VN Lipno.

Dotčené území má přitom značný význam pro zachování biodiverzity, neboť hostí řadu druhů ptáků, hmyzu a dalších živočichů, které jsou vázány na otevřenou krajinu s travními porosty. Realizace záměru by mohla vést k narušení prostorových vazeb v rámci populací a výměny genetické informace mezi organismy, a to zejména pro druhy jako chřástal polní, bekasina otavní a bramborníček hnědý. Zásadní by pak byl úbytek biotopů také pro modráska lesního, bahenního a očkovaného.

Kumulace vlivů velkého množství záměrů v oblasti Kovářova a okolí způsobí závažné dopady na celkový ekologický stav a funkce mnohem širšího území. Zamítavé stanovisko krajského úřadu k realizaci Rekreačního parku Kovářov je tedy krokem správným směrem.