Regulační plán v Černé v Pošumaví umožňující postavit přes 200 budov na 19 ha volné krajiny byl soudem zrušen

Regulační plán "RADSLAV (RP.6)" schválený usnesením zastupitelstva obce Černá v Pošumaví ze dne 16. 9. 2024, byl koncem ledna 2026 krajským soudem v Českých Budějovicích zrušen. Projekt měl do oblasti přinést až 2.500 nových rekreačních lůžek. 

Regulační výkres.pdf

Rozsáhlá zastavitelná plocha (19 ha) se rozprostírá jihovýchodně od místní části Radslav a záměr, který by byl v dané lokalitě realizován, by svou velikostí přesáhl velikost nedaleké Horní Plané. Občanské spolky, které žalobu na zrušení plánu podaly, od začátku přípravy plánu upozorňovaly na jeho nedostatky.

Jedním z nich bylo odkanalizování do samostatné čističky odpadních vod (ČOV) s odvodem vody do Lipna. Vzhledem k tomu, že ČOV měla sloužit pouze pro tuto lokalitu s malým počtem napojených objektů, neměla mít stanovené limity množství vypouštěného fosforu. Tím by vznikl další významný zdroj znečištění, který by zhoršil již tak špatnou kvalitu vody v Lipně. Studie příčin znečištění Lipna, jejíž analytická fáze je právě dokončována přitom potvrzuje, že na znečištění se z velké části podílí právě nevhodný způsob řešení čištění odpadních vod. Představa tisíců nových ekvivalentních obyvatel vypouštějících odpadní vody přes desítky nových lokálních ČOV je alarmující, protože takové řešení může vést ke kolapsu vnitřního systému nádrže. Udržitelný stav nádrže musí zahrnovat maximální centralizaci čištění odpadních vod na jednu nebo několik kapacitních ČOV se špičkovou technologickou výbavou a odborným provozem, ideálně s vypouštěním odpadních vod až pod nádrž. Pro dobrou funkčnost ČOV je také zásadní celoroční a pokud možno rovnoměrné využití s pravidelným přísunem odpadních vod, což malé lokální čistírny u rekreačních středisek nemohou nikdy splnit. Dalším problémem u lokálních čistíren může být provoz, protože developer je sice schopen postavit ČOV dle předepsaných parametrů, ale nikdy nezajistí její správný provoz. 

Spolky v žalobě uvádějí, že napadený regulační plán RP.6 zásadně naruší krajinný ráz území, které se nachází v III. zóně CHKO Šumava. Plán počítá s výstavbou domů o maximální výšce dvou nadzemních podlaží s možností podkroví nebo ustupujícího podlaží, přičemž celková výška objektů může dosáhnout až 17 metrů. Tyto stavby mají být umístěny přímo na břehu Lipenské nádrže. Vzhledem k velikosti plochy a minimální povinné velikosti pozemků lze očekávat výstavbu přibližně 200 apartmánových a rodinných domů a hotelového komplexu. Podle navrhovatelů tak vznikne nový sídelní útvar, který nerespektuje estetické a hodnotové kvality daného území, protože vytváří neúměrnou hustotu zástavby. V žalobě spolky zdůrazňují, že stávající chatová osada Radslav je tvořena převážně objekty s jedním nadzemním podlažím a podkrovím bez oplocení. Naproti tomu navržená zástavba bude mít charakter lineární kobercové zástavby, která vytvoří nepropustnou bariéru pro volný přístup k vodě pro živočichy i člověka. Realizace projektu by podle spolků vedla k úplnému zastavění Radslavského poloostrova. Podle názoru spolků se jedná se o nový sídelní útvar, který podle zákona 114 není možné na území CHKO v zóně III. vybudovat. 

Dalším problémem je nedostatečná dopravní obslužnost lokality. Stávající přístupové komunikace z Bližné a Jestřábí jsou úzké, jednoproudé a v zimě špatně udržované, což způsobuje problémy již nyní. Realizace projektu povede k dopravnímu kolapsu, protože výstavba bude trvat několik let a vyžádá si každodenní provoz těžké techniky. Po dokončení projektu se doprava zvýší o stovky vozidel denně, což učiní komunikace neprůjezdnými. Regulační plán sice stanoví podmínku vybudování dopravního napojení lokality a rozšíření komunikace Bližná–Radslav před zahájením výstavby, avšak tato přeložka je v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, protože územní plán s budováním dopravní infrastruktury v tomto koridoru vůbec nepočítá.

Regulační plán zaujímá mezistupeň mezi územním plánem a územním rozhodnutím. Stanovuje podrobné podmínky pro využití pozemků, umístění staveb a ochranu území. Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí se o regulačních plánech sice explicitně nezmiňuje, ovšem krajský soud dospěl k závěru, že regulační plán RP.6 měl být podroben procesu SEA, k čemuž v tomto případě nedošlo. Vycházel přitom z právního komentáře, který jasně stanovuje: "Regulační plán bude posuzován jako koncepce dle obecné právní úpravy." Regulační plány nejsou pouze nástroji pro individuální posouzení jednotlivých staveb (EIA), nýbrž představují koncepce podléhající posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) podle evropské směrnice. Klíčový je rozsudek Soudního dvora EU, který stanovil, že posouzení SEA se provádí u všech plánů a programů, které stanovují rámec pro budoucí povolení staveb se značným vlivem na životní prostředí. Není podstatné, zda je jejich přijetí právně vyžadováno. Regulační plán, který vymezuje kritéria pro schvalování konkrétních staveb v území, právě takový rámec vytváří. Vyloučit jej z posouzení by ohrožovalo účinnost ochrany životního prostředí.

Nový přístup je v souladu s moderní judikaturou EU a zabraňuje tomu, aby se významné vlivy na přírodu a krajinu posuzovaly až při jednotlivých stavbách namísto na úrovni koncepce.

Soud stanovil tři podmínky, které musí regulační plán splnit pro posouzení regulačního plánu jako koncepce podléhající SEA:

  • Musí stanovit rámec pro budoucí povolení stavebních záměrů uvedených v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí.
  • Musí být dokumentem územního plánování – tuto podmínku regulační plány automaticky splňují.
  • Nebo nesmí být vyloučen jeho významný vliv na chráněná území podle zákona o ochraně přírody.

Regulační plán RP.6 tyto podmínky zjevně splňuje. Ačkoliv výslovně nenahrazuje žádné územní rozhodnutí, stanovuje pro jednotlivé plochy podrobné regulativy – zastavitelnost, přípustné využití, infrastrukturu, výškové limity atd. Tím vytváří rámec pro budoucí stavby. Řešené území o rozloze 18,38 ha je určeno pro hotel, apartmány, rodinné domy, sportovní areály a občanskou vybavenost. Celková zastavitelná plocha činí 6 hektarů. Soud dospěl k závěru, že tyto záměry spadají pod kategorii "rekreační a sportovní areály vně sídelních oblastí" (nebo případně "rozvoj sídel"), které jsou v příloze zákona vymezeny jako podléhající posouzení vlivů na životní prostředí. Regulační plán tedy není pouhou koncepcí, ale dokumentem, který v konkrétní lokalitě (na břehu Lipenské nádrže) stanovuje rámec pro rekreační rozvoj v rozsahu překračujícím právní limity pro povinné posouzení.

Regulační plán může být zároveň i posledním stupněm projekční přípravy těchto rekreačních komplexů, kdy je možné připravovaný záměr v rámci procesu SEA nebo EIA posoudit, protože v dalším stupni může již investor projektovat a realizovat jednotlivé domy nebo hotely odděleně, a tak se tomuto posouzení cíleně vyhnout.

Na základě shora uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že návrh na zrušení opatření obecné povahy je důvodný, a proto je podle § 101d odst. 2 s. ř. s. zrušil.

Autoři:

Pavla Setničková, Milan Hladík