Příběh zeleného Lipna – aneb podaří se zachránit "jihočeské moře"? 

 (publikováno v časopise Český rybář 03/2026)

Obyvatelé i rekreanti si v posledních letech stěžují na zhoršování kvality vody v Lipně. Hlavním viníkem je masivní růst sinic, které zbarvují hladinu do zelena a přetrvávají nyní již od jara až do pozdního podzimu. Poslední zima se stala varovným signálem. Na jejím začátku se sešlo několik nepříznivých faktorů, které odhalily vážnost tohoto problému. Zelené Lipno bylo viditelné dokonce ze satelitů a v prosinci jsme byli svědky bezprecedentního jevu – sinice se ve vodě zamrzly a led na jezeře se zbarvil do zelena.

Sinice jsou přirozenou součástí ekosystému a běžně se v přírodě vyskytují. Problém vzniká až při jejich masivním rozmnožení – a právě to je důvod kritického stavu Lipna. Zda se obavy místních obyvatel a rekreantů skutečně zakládají na faktech, jak se situace vyvíjí a co stojí za explozivním nárůstem sinic, má objasnit vědecká studie. Její realizaci schválilo v roce 2023 zastupitelstvo Jihočeského kraje na základě petice iniciované spolkem Lipensko pro život (www.lipenskoprozivot.cz). Tuto petici s názvem "Za záchranu jihočeského moře" podepsalo více než 4 000 lidí. Upozorňovala nejen na postupné zhoršování kvality vody, ale apelovala také na přehodnocení rozsáhlé předimenzované výstavby na Lipensku.

Po mnoho let se někteří starostové snažili svést vinu za zhoršující se kvalitu vody na chataře. Argumentovali tím, že rekreační objekty často nemají připojení na čistírnu odpadních vod a majitelé nevyvážejí jímky. Tento zdánlivě logický závěr podpořil i způsob, jakým byla veřejnosti prezentována zjištění o výpustích na březích Lipna. Ty zmapovali pracovníci Hydrobiologického ústavu AVČR při nízké hladině nádrže v průběhu minulého roku. Studie však tuto argumentaci vyvrátila jako nepřesnou a nepodloženou. Její předběžné výsledky jasně ukazují, že hlavní příčinou zhoršené kvality vody nejsou odhalené trubky, které navíc nejsou všechny nelegální, neboť výpusti do Lipna mají také například všechny čistírny odpadních vod. Ačkoli zatím není jasné, kolik ze zmapovaných výpustí skutečně nelegálních je, studie jednoznačně prokázala, že viníky ani zdaleka nejsou pouze majitelé neodkanalizovaných objektů.

Skutečné příčiny dlouhodobého a rostoucího znečištění nádrže živinami jsou komplexnější. Nezpochybnitelné je pouze to, že na vině je obecně lidská činnost, přičemž v pořadí podle závažnosti jde zejména o velké zatížení oblasti turistickým ruchem, zanedbanou infrastrukturu na čištění odpadních vod, nedostatečnou legislativu, nekvalitní územní plánování, klimatickou změnu, pastevectví dobytka, ale také sportovní rybolov.

O studii příčin znečištění Lipna

Studie se skládá ze dvou částí, z nichž první je analytická, mapující stav přehrady a příčiny znečištění, a druhá část by měla formulovat návrhy řešení. Analytickou část právě dokončuje firma, která ji pro kraj provádí. Finální verze by měla být hotova do začátku března. Vědci pro ni shromáždili a analyzovali data z různých zdrojů, některá sahající až padesát let do historie.

Jedním ze zdrojů byla data, která od roku 1993 sbírala základní škola ve Frymburku ve spolupráci s Hydrobiologickým ústavem Akademie věd ČR. Měsíčně byly odebírány vzorky vody u frymburského přívozu a sledovány klíčové ukazatele – průhlednost, obsah živin (fosfor, dusík, křemík) a množství řas a sinic. Vědci doplnili tato data kontrolami kvality vody ze třech pláží (Lipno nad Vltavou, Černá v Pošumaví, Horní Planá), které od roku 2006 pravidelně provádí Krajská hygienická stanice. Analýza dlouhodobých měření teploty z let 1978–2024 pak odhalila významný nárůst teploty vody, která se za dané období zvedla téměř o 3 °C. Součástí studie byla také data z loučovické vodárny, informace o vypouštění odpadních vod z místních čistíren a kompletní záznamy o rybolovu od roku 1958. Klíčovým zdrojem informací byl také monitoring 25 profilů na menších přítocích do nádrže, prováděný měsíčně v průběhu roku 2024-25. Pokročilé počítačové modely pak umožnily propojit všechny tyto údaje a získat komplexní pohled na změny kvality vody v nádrži. Všechna data potvrdila zhoršující se trend asi od roku 2008.

Jaký je tedy současný stav vody v nádrži?

Nádrž Lipno dlouhodobě nesplňuje požadavky na dobrou kvalitu vody stanovené Rámcovou směrnicí EU o vodách. Její ekologický potenciál je vědecky hodnocen jako "zničený". Problém je zásadní: koncentrace celkového fosforu by měla dosahovat maximálně 0,015 mg/l, ve skutečnosti se však pohybuje kolem 0,035 mg/l – tedy více než dvojnásobku normy. Hlavním projevem znečištění vody fosforem jsou sinice – jednobuněčné řasy, které vyvolávají tzv. vodní květy. Ty se fosforem, živí. Mají-li dostatek živin a dostatečné teplo, nic jim nebrání v rychlém rozmnožování. Nyní v průměru tvoří 40 procent veškerého fytoplanktonu, ale během letních a podzimních měsíců (červen až listopad) jejich podíl stoupá až na 70 procent. Překvapivě se sinice nyní objevují i v zimě, což je jev, který není v českých nádržích běžný. Dlouhodobý monitoring od roku 2008 dokumentuje alarmující trendy: voda ztrácí průhlednost, množství řas neustále roste a podíl sinic se zvyšuje, přičemž přibývá zejména druhů potenciálně toxických. Toxiny produkované sinicemi jsou nebezpečné pro lidi i zvířata a představují hrozbu pro rekreační využití nádrže i její ekologické fungování. Všechny tři nezávislé monitorovací programy uskutečňované vědeckými institucemi i zdravotnickými orgány potvrzují stejný závěr: kvalita vody se dlouhodobě zhoršuje a nádrž se stává náchylnější k rozvoji sinicových květů.

Jaké jsou hlavní příčiny?

Nádrž Lipno se potýká s fosforem ze dvou zdrojů: přírodního a člověkem vytvořeného. Povodí Lipna má přirozeně vyšší obsah fosforu než třeba alpská jezera. To je prostě tím, že zde voda protéká horskými horninami, které fosfor obsahují. Tyto zdroje tvoří tzv. přirozené pozadí, na které se navršují antropogenní zdroje – tedy znečištění pocházející od lidí. Antropogenní zdroje jsou tří typů: 1. Bodové zdroje – konkrétní místa, kde se voda vypouští: čistírny odpadních vod, odlehčovací komory při povodních. 2. Difuzní zdroje – rozptýlené znečištění: domácnosti bez kanalizace, z nichž jsou odpady vypouštěny přímo do přírody. 3. Plošné zdroje – zemědělství: chov dobytka na pastvinách, z nichž se trus dostává do vody. Příčinou znečištění je kombinace přirozeného fosforu a všech těchto antropogenních zdrojů – je logické, že ovlivnit můžeme pouze znečištění způsobené lidmi.

Podle předběžných údajů ve studii se do nádrže ročně dostává asi 22 tun tzv. celkového fosforu z čehož 9,1 tun tvoří fosfor biologicky dostupný, také někdy nazývaný "rozpuštěný". Proč je toto rozlišení důležité? Biologicky dostupný fosfor je sinicím ihned k dispozici ke spotřebě a má pro nárůst fytoplanktonu v letním období a nastartování a udržování vnitřního koloběhu fosforu mezi sedimentem a vodním sloupcem daleko větší význam, a tedy i větší vliv na eutrofizaci nádrže projevující se zelenáním vody. Přitom tento biologicky dostupný fosfor je v daleko větší míře obsažen v odpadních vodách než ve zdrojích z přirozeného pozadí, tedy z přítoků, které nejsou antropogenními vlivy zatížené.

Protože studie zatím není veřejnosti oficiálně dostupná a její finální verze se dokončuje, podrobné informace o jednotlivých zdrojích znečištění přineseme v některém z příštích čísel časopisu.

Autor: Pavla Setničková, Lipensko pro život