Lipno nezelená kvůli rašelině. Jak je to ve skutečnosti?
Před několika týdny Jihočeský kraj odmítl zveřejnit analytickou část studie příčin znečištění Lipna, přestože o její zpřístupnění požádal jeden z našich členských spolků podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Nyní, krátce po podání odvolání proti tomuto rozhodnutí, se v médiích objevují informace prezentované jako závěry studie. Např.
Z rašelinišť nad Lipnem se uvolňuje více fosforu, ukázala studie. Ten pak kazí vodu (www.idnes.cz, 28. 5. 2026)
Za zhoršenou vodu v Lipně může fosfor z rašelinišť (Budejckadrbna.cz, 28. 5. 2026)
Fosfor z rašelinišť ovlivňuje kvalitu vody v přehradě Lipno (Eviweb.cz, 28. 5. 2026)
Rašeliniště uvolňují fosfor do Lipna (Media24.cz, 29.5.2026´)
Tyto zprávy pravděpodobně vychází z jediné zprávy ČTK (viz uvedený zdroj u článku idnes), která jako závěr analytické části studie prezentuje, že za znečištění Lipna může rašelina. Toto tvrzení je nejen nepravdivé a zavádějící, ale ohrožuje už i potenciálně zdraví lidí a budoucnost celého regionu.
Docent
Josef Hejzlar, hydrobiolog, který byl jedním ze spolutvůrců studie, se
k článkům vyjádřil následovně: "Titulek článku a údajný závěr studie o
tom, že "za zhoršenou vodu v Lipně může fosfor z rašelinišť" je
nepravdivý a zavádějící. Opak je pravdou: za zhoršenou kvalitu vody a zničený
ekologický potenciál lipenské nádrže může nikoli fosfor z přírodního odtoku z
povodí, ale různé lidské aktivity. Jsou to především vypouštění odpadních vod
do vlastní nádrže i do všech toků v jejím povodí, ale také zemědělské
hospodaření či rybolov. Pokud by se k 70% množství v přírodním odtoku fosforu z
povodí těch 30% fosforu od lidí nepřidávalo, v lipenské nádrži by se žádné
masové vodní květy sinic nebo řas nevyskytovaly, a hodnocení ekologického
potenciálu nádrže by bylo dobré. "
Náš spolek se zabývá touto problematikou už pátým rokem a na vzniku studie jsme se podíleli. Nakonec vznikla na základě naší petice a prováděla ji na základě zadání od Jihočeského kraje společnost VRV. Na základě našeho úsilí se podařilo zajistit zveřejnění diskutované analytické části studie, naleznete ji na odkazu níže.
Zatímco samotná studie identifikuje jako klíčový problém především přísun biologicky dostupného fosforu z lidské činnosti, mediální výstupy Jihočeského kraje přesouvají hlavní pozornost k přírodním procesům, konkrétně k rašeliništím. Veřejnosti je tak předkládán obraz, který neodpovídá hlavním zjištěním studie a opomíjí její nejdůležitější závěry.
Takový způsob komunikace je zavádějící. Místo otevřené diskuse o skutečných příčinách zhoršování kvality vody v Lipně odvádí pozornost od problémů, které je nutné urgentně řešit – zejména od stavu infrastruktury pro čištění odpadních vod, dopadů rostoucí výstavby a dalších zdrojů znečištění způsobených lidskou činností.
Články, které vyšly na základě krajské tiskové zprávy, zdůrazňují, že přibližně 70 % celkového fosforu pochází z přírodních zdrojů. To je sice pravda, ale pro vznik sinic není rozhodující celkové množství fosforu, nýbrž jeho biologicky dostupná forma. Studie uvádí, že do Lipna přichází přibližně 22 tun celkového fosforu ročně, z toho 9,1 tuny tvoří biologicky dostupný fosfor. Z tohoto množství pochází téměř 5 tun, tedy více než 50 %, z lidské činnosti. Na biologicky dostupném fosforu se antropogenní (lidské) zdroje podílejí následovně: 16 % (1,5 t) centrální čistírny odpadních vod, 4 % (0,36 t) odlehčování kanalizace, 14 % (1,3 t) difúzní (nepřipojené) zdroje a domovní ČOV, 11 % (1 t) chov dobytka, 7 % (0,67 t) sportovní rybolov. Zbývajících 48 % pochází z přirozeného pozadí.
Interpretace, že hlavní příčina problému leží v přírodních procesech, tak odvádí pozornost od nejpodstatnějšího závěru studie: rozhodující část fosforu, který sinice skutečně využívají, pochází z lidské činnosti.
Odpadní voda není totéž, co rašeliniště. Právě zde leží zásadní rozdíl, který krajská interpretace opomíjí. Fosfor z přírodního prostředí je většinou vázaný a pro sinice jen omezeně dostupný. Naproti tomu fosfor z komunálních čistíren, rekreačních objektů či domovních ČOV přichází ve formě fosforečnanů, které mohou sinice okamžitě využít.
Rašeliniště navíc nefungují jako "továrna na fosfor", ale spíše jako jeho přirozený sklad. Huminové látky v rašelině spolu se železem a hliníkem vytvářejí stabilní vazby, které fosfor v kyselém prostředí dlouhodobě zadržují. Dokud tyto podmínky přetrvávají, zůstává fosfor pro sinice prakticky nedostupný. Proto není tuna jako tuna: když do vody spadne listí nebo se spláchne trochu rašeliny, obsahuje sice fosfor, ale ten je často "zamčený v trezoru". Když se do vody dostanou odpadní vody, přichází fosfor už "odemčený" a sinice ho mohou okamžitě spotřebovat. Proto může mít jedna tuna fosforu z odpadních vod mnohem větší dopad na zelenání vody než jedna tuna fosforu přírodního původu.
Je zavádějící označovat rašeliniště za hlavní příčinu přemnožení sinic. Fosfor se z nich může uvolňovat pouze za specifických podmínek, například při nedostatku kyslíku nebo výrazné změně chemického prostředí. To je však zcela jiný mechanismus než běžné fungování zdravého rašeliniště.
Rašeliniště v povodí Lipna navíc nejsou novinka. Existují staletí. Zhoršování kvality vody je patrné především od roku 2008. Pokud by byla hlavní příčinou pouhá existence rašelinišť, měli bychom problém od nepaměti. Místo toho máme explozi sinic v posledních dvou desetiletích. Důvod je zřejmý: oteplování klimatu, turistická zátěž, rozšiřující se zástavba, rostoucí produkce odpadních vod při nedostatečné infrastruktuře.
Studie v žádném případě netvrdí, že za problém může pouze příroda. Tvrdí, že přestože přírodní fosfor tvoří velký podíl, rozhodující je omezit přísun biologicky dostupného fosforu způsobený lidskou činností. Navíc obsahuje varování, které v krajské komunikaci téměř nezaznívá: platné územní plány umožňují vznik až 30 000 nových rekreačních lůžek, tedy více než dvojnásobku současné kapacity. Současně konstatuje, že infrastruktura pro čištění odpadních vod již dnes naráží na své limity. To není problém způsobený přírodou, ale jasné upozornění na důsledky dalšího rozvoje území bez odpovídajících investic do infrastruktury.
Proč toto překrucování faktů?
V minulých letech mnozí představitelé obcí v okolí Lipna opakovaně označovali za hlavního viníka zhoršující se kvality vody především chataře a individuální rekreační objekty. Analytická část studie však ukazuje, že realita je výrazně složitější. Znečištění Lipna je výsledkem kombinace řady faktorů – od nedostatečné infrastruktury pro čištění odpadních vod přes zemědělství a rybolov až po dopady klimatické změny nebo kumulaci fosforu v nádrži. Studie zároveň upozorňuje, že stávající infrastruktura již dnes naráží na své kapacitní limity a obtížně zvládá rostoucí turistickou zátěž.
Poté, co studie nepotvrdila jednoduché vysvětlení, že za problém mohou především chataři, se nyní pozornost obrací k přírodním procesům. Taková interpretace však opět odvádí pozornost od hlavních zjištění studie. Pokud je za příčinu označena příroda, není nutné otevírat nepříjemnou debatu o stavu kanalizací, čistíren odpadních vod, rozsahu nové výstavby nebo kapacitě území. Studie přitom dochází k opačnému závěru: bez omezení přísunu biologicky dostupného fosforu z lidských zdrojů se kvalita vody v Lipně bude dále zhoršovat.
Autoři:
Pavla Setničková