Kdo
převezme odpovědnost za další rozvoj Lipenska?
Lipensko se dostalo do situace, kdy už podle našeho názoru nestačí řešit jednotlivé problémy a jednotlivé developerské projekty odděleně. Desítky plánovaných záměrů znamenají další možné tisíce rekreačních lůžek, nové apartmány, hotely, přístavy, parkoviště a další infrastrukturu. Jejich kumulativní dopady se přitom promítají do krajiny, dopravy, kapacity kanalizací a čistíren odpadních vod, zásobování pitnou vodou i kvality vody v Lipně. K tomu se přidávají výsledky analytické části Studie příčin znečištění Lipna a nově také rizika spojená s výskytem bentických sinic.
Proto spolek Lipensko pro život společně se svými členskými spolky zaslal dne 15. června 2026 Jihočeskému kraji, dotčeným obcím a příslušným orgánům Výzvu k okamžitému řešení kritického stavu Lipna. Výzva směřovala mimo jiné na krajský úřad a zastupitelstvo kraje a na obce Černá v Pošumaví, Frymburk, Lipno nad Vltavou, Horní Planá, Přední Výtoň a Nová Pec.
Spolek požadoval nejen pravdivé informování veřejnosti a výrazně lepší monitoring vody včetně bentických sinic, ale také preventivní omezení další výstavby do doby, než budou závěry studie promítnuty do územního plánování, a uvedení územních plánů do souladu s principy udržitelného rozvoje a ochranou Lipna a jeho povodí.
Jak odpověděly úřady a obce?
Reakce jednotlivých institucí ukazují především na značnou roztříštěnost odpovědnosti.
Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje uvedla, že obsah ani závěry krajské Studie příčin znečištění Lipna nezná a stavební uzávěry ani územní plánování nespadají do její působnosti. Současný monitoring tří koupacích míst na Lipně považuje za dostačující. Zároveň potvrdila důležitý problém: monitoring prováděný podle současné vyhlášky je založen na odběru vody 30 cm pod hladinou a nezahrnuje bentické sinice rostoucí na kamenech, sedimentech či vodních rostlinách.
Česká inspekce životního prostředí označila většinu požadavků výzvy za záležitosti mimo své kompetence. Současně však informovala, že v červnu společně s Povodím Vltavy a vodoprávním úřadem kontrolovala nakládání s vodami v kempech kolem Lipna a prováděla místní šetření a odběry vod přitékajících do nádrže. Na základě výsledků mají být případně provedeny kontroly vytipovaných subjektů.
Velmi stručná byla reakce obce Lipno nad Vltavou. Zastupitelstvo na svém zasedání 2. července 2026 výzvu spolku pouze "vzalo na vědomí". Z odpovědi nevyplývá přijetí konkrétního opatření reagujícího na požadavky výzvy. S výjimkou Lipna nad Vltavou neodpověděla na výzvu žádná z oslovených lipenských obcí – Černá v Pošumaví, Frymburk, Horní Planá, Přední Výtoň ani Nová Pec – a nereagoval ani Český Krumlov, který jako obec s rozšířenou působností vykonává pro značnou část Lipenska řadu správních agend. Za zvlášť problematické považujeme, že při závažnosti situace tak dosud chybí společná a konkrétní odpověď veřejné správy na základní otázku: Jakými skutečnými kroky chce státní správa zabránit dalšímu prohlubování problémů Lipenska, dokud ještě existuje možnost vývoj ovlivnit?
Jihočeský kraj odpověděl na výzvu až 9. září 2026, tedy téměř tři měsíce po jejím zaslání. Odbor životního prostředí krajského úřadu uvedl, že není příslušný rozhodovat o územním plánování, stavebních uzávěrách ani dalších požadovaných opatřeních. Současně však sám odkázal na zastupitelstva jednotlivých obcí, Zastupitelstvo Jihočeského kraje a odbor regionálního rozvoje a územního plánování krajského úřadu jako na orgány, do jejichž působnosti tyto otázky spadají. Právě od těchto orgánů jsme však konkrétní reakci na navrhovaná opatření nedostali.
Má kraj skutečně svázané ruce?
Podle našeho názoru nikoliv. Dosavadní reakce institucí často končí konstatováním, co která instituce nemůže udělat. Mnohem méně se ale mluví o tom, co veřejná správa udělat může.
Právě Jihočeský kraj má v územním plánování významné nástroje. Krajský úřad pořizuje Zásady územního rozvoje (ZÚR) a územní opatření o stavební uzávěře, pokud jde o změny v území nadmístního významu. Zastupitelstvo kraje rozhoduje o pořízení ZÚR a vydává je; o pořízení a vydání krajské stavební uzávěry rozhoduje rada kraje. A právě zde vidíme možnost, která by měla být prověřena.
Jihočeský kraj již několik let připravuje 10. aktualizaci ZÚR, podle nové terminologie změnu č. 10 ZÚR, která se z.o podle našeho názoru otevírá zásadní otázku: Proč kraj neprověří možnost dočasné stavební /
Stavební uzávěra není řešením sama o sobě. Může však být pojistkou, která dá kraji a obcím čas nastavit pravidla dalšího rozvoje dříve, než bude pozdě je změnit. Pokud má připravovaná změna ZÚR skutečně chránit hodnoty Lipenska a jeho pobřeží, nedává smysl současně připustit, aby během její přípravy pokračovala výstavba, která by právě tyto hodnoty mohla nevratně změnit.